Sedí dva papoušci na větvi a kecaj spolu. V tom se dole ke kmenu připlazí malá želvička, vyleze na první větvičku, skočí dolů, mává tlapičkama a spadne. Nevzdává to a zkouší to znova a znova, pořád padá, chudák malá, ne a ne létat. Papoušci to chvíli pozorují a pak ten vpravo povidá tomu vlevo: "Ty, poslyš, neměli bychom tomu našemu malému konečně říct, že je adoptovanej?"

Mladík jede v kupé s neznámou slečnou. Když ho dlouhé ticho přestane bavit, osloví ji: "Proč pořád mlčíte, slečno?" "Mlčím, protože chci," odsekne slečna. Mladík vyskočí a spláskne rukama: "Tak vona chce - a mlčí!"

Ide napitý chlapík ulicou a tak si mrmle: "Ja už viac nepijem, ja už viac nepijem." Na chvíľu sa zastaví rozmýšľa. "Ale ani menej, toto je tak akurát!"

Stádo jeleňov ide k napájadlu a zastaví ich ježko rezkým hlasom: "Stojte! Je tu medzi vami nejaký tvrďas?" "Nie." "Tak mi každý dá korunu!" Na druhý deň zase išli piť a zase ich haltuje: "Stojte! Je tu medzi vami nejaký tvrďas?" "Nie." "Tak každý po korune a môžete ísť." Na tretí deň sa už jeleňom nechcelo platiť, tak požiadali vlka, či by im nešiel robiť tvrďasa. Na obvyklom mieste ich zastaví ježko: "Stojte! Je tu medzi vami nejaký tvrďas?" Vystúpi vlk: "Je. A čo má byť?" Spoza kríčka vyšiel medveď a hovorí: "Tvrďas stovku a ostatní po korune!"

Príde babička k doktorovi, ten ju prehliadne a povie: "Máte choré srdce budete musieť prestať chodiť po schodoch." Babka príde o dva týždne na kontrolu a lekár vravi: "No už sa vám to zlepšilo." "To som rada, že už nemusím chodiť hromozvodom."

Mine chlápek stovkou značku omezující rychlost na šedesát. Za chvíli ho zastaví policejní hlídka. "Vystupte si. Tak si říkám, pane řidiči, jestli umíte číst?!" "Ale jiste, co potřebujete?"

Policajt lomcuje dveřmi. Kolega sa při něm zastaví a vraví: "Prosim tě co to deláš? Co nevidíš že tam nikto není?" "A policajt mu na to: "Vždyť je tam napsáno SEM TAM."

Záhorák chytí zlatú rybku a tá mu ako obyčajne sľúbi splnenie troch želaní keď ju pustí. On jej na to: "Ja mám enem jedno - abys nemnela kosci".

Majiteľ blázninca dá vymaľovať steny blázninca na červeno. Príde ráno a steny vylízané, blázni červené jazyky, nahnevá sa a dá ich namaľovať ešte raz na červeno. Príde ráno a zas to isté. Už to nevydržal a dal ich prefarbiť na zeleno. Príde ráno a blázni sedia pri stene. Majiteľ sa spýta: "Čo robíte?" Blázni odpovedajú: "Čakáme kým dozrie".

Slečna, prečo si ma nechcete vziať? Keď ja už jedného starého otca mám.

Je to na strome a šteká to. Čo je to? Sova s vadou reči.

"Deži, ta kde máš brata?" "Ta na vysokej škole." "Hej?" "A čo tam robí?" "Ta stojí v liehu."

Pani učiteľka sa pýta žiakov: "Žiaci, viete ako sa volá ten muž čo chodí po lese a nikto ho ešte nevidel a neodfotografoval?" Malý Peťko sa prihlási: "A má ten muž bradu?" "Áno Peťko." "Tak potom je to Ivan Lexa."

Príde dedko do obchodu: "Prosím si jeden jem." "Hovorí sa džem", odpovedá predavačka. "Ešte niečo dedko?" "Ešte jeden džogurt."

Čo je to maximálna trpezlivosť? Pozerať sa na volské oko a čakať kedy žmurkne.

"Hej, čašník! Tá šálka je prasknutá!" "No vidíte, pane, akú robíme silnú kávu!

Študent ide na skúšku a rozmýšľa: "Keď ma vyrazí, pôjdem sa ožrať." Ide ďalej a pokračuje v úvahách: "A keď to spravím, tak sa tiež pôjdem ožrať" a od tohoto rozhodnutia už bolo len pár krokov k logickému záveru: "Ožeriem sa v každom prípade, to si môžem rovno teraz kúpiť fľašku". Presne tak aj urobil a schoval si ju pod sako. Prišiel na skúšku a ako vyťahoval otázku, spadol mu lístok na zem. Chcel sa preň zohnúť, ale bránila mu fľaša, tak ju vytiahol, položil na stôl a ponoril sa dole hľadat. Zhora počuje skúšajúceho: "Aj uhorku máš?" "Nie." "Tak potom za dva."

Jeden muž sa išiel posťažovať farárovi, že už je niekoľko rokov ženatý a nemajú žiadne deti. Farár mu poradil, že ma ísť do Ríma a zapáliť sviečku sv. Petrovi. Prešlo 10 rokov. Farár náhodou prechádzal okolo domu oného muža a napadlo mu opýtať sa, ako sa im darí. Vojde dnu a tam plný dom detí ako píšťaly na organe. "Deti, kde máte mamu?" "V pôrodnici." "A kde je otec?" "Včera odcestoval do Ríma, vraj sfúknut nejakú prekliatu sviečku!"

Policajt stopne auto a hovorí šoférovi: "Pán vodič išli ste 120 a tu je povolená rýchlosť 80!" "No viete dolu kopčekom sa to rozbehne no brzdil som", "ale", ozve sa manželka: "išiel si 120". "Pán vodič a viete o tom že vám nesvietia brzdové svetlá?" "Naozaj? To sa asi pokazilo teraz po ceste." "No určite", povie manželka. "Už dva mesiace ti hovorím aby si ich dal opraviť!" "A prečo ste nemali zapnutý pás?" "Teraz sme vyrazili ideme 2 minúty." "No to určite", povie žena, "ideme už peknú hodinku." "Drž hubu a neser ma!" zahučí manžel. "Madam to je vždy na vás taký?" "Nie, iba keď si vypije."

"Dežo horí ti dom!" "Nemóže, - tu mám klúče."

Potkají se dvě tetiny na venkovském hřbitově a jedna povídá: "Ti lidi si už dneska nedokážou vážit vůbec ničeho! Podívejte, takový krásný hrob a už deset let do něj nikdo neumřel.!"

David dostal k narozeninám papouška. Dospělého, s příšerným chováním a ješte horším slovníkem. Každé druhé slovo bylo sprosté. Ta slova, která nebyla sprostá, byla alespoň urážlivá. David se snažil papoucha převychovat, neustále na nej vlídne hovořil, hrál mu jemnou hudbu, dělal všechno, co ho jen napadlo, aby mu dal dobrý příklad. Nic nepomáhalo. Řval na papoucha a papouch na nej řval nazpátek. Třásl jim ale to papoucha jen rozčílilo a byl ješte sprostší. Nakonec papoucha v největším zoufalství strčil do mrazáku. Nejakou chvíli se ozývalo kvičení, kopání a křik. Pak vše ztichlo a půl minuty bylo ticho. David se vyděsil, že se papouchovi něco stalo a rychle otevřel dveře. Papouch pokorne vystoupil z mrazáku, vkráčel do Davidovych nastavených rukou a řekl: "Domnívám se, že jsem vás patrne urazil svým neomaleným jazykem a akcemi. Budu usilovat o to, abych to napravil. Je mi to opravdu líto a prosim o odpuštení." David užasl nad tou změnou ptákova chování a chystal se zeptat, co zapříčinilo tu dramatickou změnu, když tu ptak pokračoval: "A mohu se zeptat, co provedlo kuře?"